SUBSKRIPCE PRAŽSKO-DUCHCOVSKÉ DRÁHY

Výtah z provolání o významu Pražsko-duchcovské dráhy

Uhelná ložiska duchcovsko-bilinská a mostecká proslula právem co největší a nejrozsáhlejší sluje uhlí hnědého. Nalezají se v nich vrstvy, jaké co do mohutnosti na pevnině vůbec jen zřídka kdy nalezáme. Část, již možno vytěžiti, obnáší dle spolehlivého vyšetření nejméně jedenkrát sto tisíc milionů centů. Jakost uhlí tohoto jest výborná I výhřevnost hnědého uhlí ložiska duchcovsko-biliuskěho a mosteckého rovná se v poměru s nejlepším uhlím kamenným jako 7 : 9, kdežto výhřevnost nejlepšího severoněmeckého hnědého uhlí srovnána s užitečností uhlí kamenného jeví v nejpříznivějším pádu poměr 9 : 18. Mohutnost ložiska dosahuje místy až 16 sáhů a uhlí leží tak mělko, že dobude se snadno a lacino, čímž zajištěna možnost konkurence i na velmi značnou vzdálenost.

Avšak vzdor tomuto bohatství severních Čech trpí s duchcovsko-bilinským mosteckým uhelným ložiskem sousedící průmyslné a velmi četně obydlené krajiny nedostatkem uhlí, což nejvíce, sotva 16 mil vzdálené hlavní město Praha, pocítilo. Nezbytná potřeba zříditi vhodné spojení osvědčila se nalehavě četnými žádostmi súčastněných obcí a okresů, jež zákonnými zastupitelstvy svými vysoké c. k. místodržitelstvo obchodu opětně o odpomožení žádaly.

Dotýčným krokům, jež usilovně zřízení nového spojeni s ložisky uhelnými severozápadnich Čech se domáhaly, připojily se hlavně městské rady pražská a smíchovská a to se vši rozhodností. C. k. priv. Pražsko-duchcovská dráha železná vyhovuje tudíž všeobecně cítěné a národohospodářskými ohledy velevážně odůvodněné potřebě.

Délka dráhy obnáší celkem 18 mil, délka trati Praha-Most 16,1 míle. Účel dráhy jest trojí:

1. Má docílit se nejkratší spojeni duchcovsko-bilinskěho a mosteckého ložiska hnědého uhlí s zemským hlavním městem a jižními Čechy a tím všeobecné a prospěšné využitkováni nejbohatšího uhelného ložiska Čech usnadniti. Spojení toto učím co nejrozhodněji konec politování hodnému stavu vyvolanému pravidelně se vracejícím nedostatkem uhlí ve vnitřních Čechách. Podotknuto zde buď, že Pražsko-duchcovská dráha neprobíhá jen krajiny, v nichž nalezají se ložiska uhlí hnědého, nýbrž že táhne se i kamenouhelným okresem slánským a tudíž i zde povznášejíc působiti bude.

2. Jiná. veledůležitá národohospodářská úloha, jež drahou Pražsko-duchcovskou vzhledem na povznešení mezinárodního obchodu rozřešena bude, jest: že stane se částí spojovací dráhy, která severní Německo nejkratšim směrem přes Lipsko s Prahou dotyčně i s Vídní spojuje. Pražsko-duchcovská dráha má nejen již nyní na koncích svých v Mostu a Duchcově zajištěná připojení, ona nad to uzavřela smlouvu stran zřízení nového přímého spojení Mostu s Freibergem, s lipskodrážďanskou železniční společností, vymohla předběžnou koncesi a započala i s připravnými pracemi k provedení tohoto důležitého spojení. Pražsko-duchcovská dráha spojí se skorem na všech důležitějších obchodních místech, jichž se dotýká, s jinými drahami a sice: v Praze připojí se k česko západní dráze v Obornici připojí se k plzensko-březenské dráze z Plzně do Duchcova ke dráze císaře Františka Josefa, Bílině ke dráze jdoucí údolím Běly a ‚tímto s Labem ke státní dráze, Duchcově k duchcovsko-podmokelské a Ústí-teplické dráze. 7, 11 11 buštěhradské dráze, „ Mostu „ Ústí-teplické dráze. Dále možno počítati na následující připojení: z Mostu na zmíněnou pokračovací dráhu směrem ku Freibergu, připojením k lipsko-drážďanskě dráze, v Lounech na navrženou trat lovosicko-lounsko-rakovnickou.

3. Pražsko-duchcovská dráha bude prostředkovati také dojista značný obchod místní, jehož význam úpině pochopíme, vezme-li se zřetel na husté obydlení oněch okresů, kterými od hlavního města království až do průmyslem bohatého českého středohoří jde, dobrou, ba většinou výtečnou jakkost půdy a značnou vzdělanost krajin těch; nad to slušno v úvahu vzíti i četné v čáře té již stávající průmyslové závody jako: cukrovarny, pivovary, parní mlýny, lihovarny atd.

Vzhledem na všechny tyto, trvalou výnosnost dráhy této zaručující činitele, byl, jak známo, tuhý boj mezi četnými uchazeči o koncesi ku stavbě dráhy této. Zákonem ze dne 10. června 1870 byla koncese ku stavbě a řízení dráhy této na 90 let pod výminkami co možná nejvýhodnějšími udělena. Skvělé výsledky, jichž se za stejných ba často i méně výhodných poměrů působící poďniknutí železniční v Čechách, jako buštěhradská, turnov-kralupské, ústí-teplická dráha a jiné uhelné dráhy dodělaly, ospravedlňují naděje na dobrý výsledek, jež se v dráhu Pražsko-bilinsko-duchcovskou co jednu z nejdůležitějších drah průmyslových a na uhlí bohatých Čech tak oprávněně skládají. Úplné provolání opatřené i polohopisnou mapkou dráhy možno na všech místech úpisu bezplatně dostati.